Příběhy- Clare #1 "Nehoda"

14. února 2017 v 22:23 | Clare Snowy |  Mé mlp příběhy
Tenhle příběh mi trvalo celkem dlouho vymyslet, budu ráda když si to přečtěte celé. Ale.. teď už rovnou můžeme začít :D jo je to takový můj první příběh o mlp co někde sdílím a je to na pokračování :D

Hrozně se bála, ten obrovský fénix byl už těsně za ní, několikrát se ohlédla a dívala se do jeho rudých očí, byly plné zlosti. Přidala co nejvíc mohla, ale byl za ní už jen několik centimetrů, na ocase a kopýtkách cítila horké plameny, v tu chvíli už se na ní bájný pták napřahoval. Tohle nezvládnu, je se mnou konec! pomyslela si. "Clare, Clare!" ozval se známý hlas, "Vstávej!" Prudce se zvedla a podívala se před sebe, pak si uvědomila, že to byl jen sen. Zadívala se na světlou siluetu, nemohla si vybavit její jméno.. "Penny.." s úlevou si zpátky lehla do postele, jenže cítila, že něco stále není v pořádku. "Clare! Nelehej si tam! Je tam MŮJ PLYŠÁK!!!" Zpátky se zvedla a otočila hlavu směrem dolů, kde teď ležela. Opravdu, byl tam hnědý medvídek- hračka od její sestry. "No jo.. Tu máš." podala jí ho a ještě jednou se pod sebe podívala, jestli tam náhodou nezbyl ještě jiný plyšák, když už ale žádného nezahlédla, pomalu si lehla zpátky do postele s obavami, jestli ještě nechce její sestra něco jiného. Zavřela oči a znovu usla.
Když se probudila, už ani nemyslela na ten sen, zvedla se a šla do kuchyně. Tam ležel na stole lístek se zprávou, přišla ke stolu blíž a zprávu si přečetla. Clare jsem venku, nechtěla jsem tě budit, vrátím se ve tři odpoledne. Penny. Nevěřícně se dívala na lístek, přečetla si ho nejmíň ještě tři krát s nadějí, že to jen přečetla špatně, nebo že tam bylo neco jiného, ale bylo to tak. Její sestra šla SAMA ven. Možná by to bylo normální, jenže jí je pět a vždycky chodily ven spolu! Musím za ní než se jí něco stane!
Po rychlé snídani si Clare ještě vzala svou čepici a vyšla ven. Dívala se snad na všechny hřiště, které v jejich městě měli, dokonce se dívala i do parku, ale Penny nikde. Byla na ní naštvaná, ale zároveň se o ní bála, vždycky když šly spolu ven nelétaly do jiných měst, a ještě k tomu do tří hodin, to by nemohly ani s Celestiinou mocí stihnout! V tom se v Clare objevila myšlenka, která s ní zatřásla: Penny neumí psát! Věděla moc dobře, že doktoři o Penny řekli že je disgrafik a navíc jí bylo pět! Ještě k tomu ta zpráva byla napsaná krasopisně! Někdo to musel napsat za ni, UNESLI ji! Když už cítila, že se nemůže stát nic horšího, vedle Clare se objevil duhový záblesk, slyšela obrovskou ránu a s ukrutnou bolestí bezmocně spadla do trávy. Snažila se vstát, ale nohy jí to nedovolily a tak jen ležela a doufala, že přijde pomoc, strachem nemohla vydat ani hlásku.
Když se probudila, pamatovala si jen duhu a tu obrovskou ránu, netušila co se vlastně stalo. Pomalu zvedla hlavu a rozhlédla se. Byla v nějaké místnosti a slyšela naštvané hlasy poníků. Zavřela oči a snažila si vzpomenout proč tam je, jak se tam dostala, ale nešlo to. Konečně se v duchu vrátila do té situace, kde byl ten záblesk. Přemítala si ten moment pořád dokola, až přece jen něco.. Rainbow.. jasně.. to byla ona!Vrátila se zpátky do reality, chtěla teď opravdu zjistit kde je. Ležela v nějaké posteli, jindy by pro ní byla pohodlná, ale ne teď. Vůbec nevěděla co by měla dělat, její sestru unesli a ona je ještě zraněná. Pozorně se zaposlouchala do hlasů poníků, sem tam nějakému slovu rozuměla, ale oni byli nejspíš za dveřmi, neslyšela úplně všechno. Slyšela poslední hlasité slovo a potom někdo vstoupil dovnitř. Byla to Twilight a za ní stála Rainbow se sklopenýma ušima, ale vypadala stejně naštvaně jako Twilight, zdálo se, že jí není líto toho, co udělala. Twilight se na Clare starostlivě podívala a pak řekla: "Vidíš, co jsi způsobila Rainbow?" a ukázala na Clareino ucho. Samozřejmě, že na své ucho neviděla, musela by mít oči jako chameleon... Rainbow se zamračila, ale pak nečekaně smutně vzdychla a sklopila hlavu. "Omlouvám se.. Měla jsem dávat pozor kde letím.." Twilight vypadala trochu překvapeně, že se Rainbow nakonec omluvila, ale brzy se vzpamatovala a řekla: "Máš štěstí že se to dá spravit!" Clare střídala pohledy, dívala se na Rainbow a pak na Twilight, chtěla tolik vědět co se stalo! Chvíli ještě mlčela ale pak už to nevydržela a zvolala trochu zlostně:
"Může mi někdo vysvětlit co se to stalo?!" Twilight se na ni podívala a pomalu řekla: "Máš .. zkřivené ucho.." "Cože?" nechápala Clare. "Totiž.. Tady Rainbow," (slovo Rainbow zdůraznila)," se pokoušela o další duhové jiskření, myslela si, že to už zvládne a tak zavřela oči.. ale... narazila do tebe." Twilight se pořád dívala starostlivě na Clare. "Ale.. proč zrovna ucho? To.. se mi nic jiného nestalo?.." řekla Clare nejistým hlasem. Twiliht mlčela. "A co ta obrovská rána?! Tak odpoví mi někdo?!!" Po chvilce ticha Rainbow řekla: "Tvoje.. pravé zadní.. kopýtko... je... vlastně.. není..." Clare se pokoušela zvednout, aby se podívala, nepodařilo se jí to a tak jen shodila peřinu a viděla... vlastně.. neviděla..
Byl už večer. Clare se tolik chtěla vrátit domů, ale věděla že léčba jejího kopýtka bude trvat ještě hodně dlouho, možná se úplně nahradí. Měla velké starosti o Penny a ani nechtěla pomyslet na to, co by se jí mohlo stát. Zase někdo vstoupil dovnitř do místnosti, tentokrát to byla sestra RedHeart. Nejistě se zeptala: "Ty jsi Clare?" "Ano, jsem.. proč..?" Sestra přišla blíž k posteli a řekla něco v tom smyslu jako pojďte dovnitř. Vešli nějací tři poníci. Clare podle jejich vzhledu usoudila, že to jsou asi doktoři. První z nich řekl: "Já jsem doktor Dan a my čtyři vás teď musíme převézt do nemocnice." "Počkat.." zarazila se Clare," chcete říct, že tohle není nemocnice?" Pak se podívala do otevřených dveří. Knihy. Spousty knih.. "Twilihtin dům?" "Ano, v nemocnici bohužel nebylo už místo, tak tě podle toho co řekla nechala tady." řekl druhý doktor. "Mimochodem já jsem doktor Han." Ale já nejsem Hana. Pomyslela si ironicky Clare. Pak přišel na řadu třetí doktor, ale ten jen řekl: "Já jsem doktor Sam." RedHeart kývla na doktory a ti poslušně odešli, za chvíli přišli a nesli lehátko. Han strhl z Clare peřinu a ta si na chvíli pomyslela, že chce udělat něco.. divného. Zčervenala ale pak si uvědomila, že doktor prohlíží její kopýtko. "Hmm.. amatérský obvaz.. myslel jsem, že bude Twilight vědět jak ošetřit alespoň trochu kopýtko.. hm no nic.." Clare jen mlčky sledovala všechny doktory. Jakoby byli bratři.. podobné jména a podobně vypadají. Ke Clare přistoupil Dan a podíval se na Hana. Clare tušila, že ji chtějí přenést na lehátko, když se jí snažili zvednout, škubla sebou a řekla: "Myslím, že tohle zvládnu sama.." opatrně se zvedla a po třech nohách dokulhala ke dveřím. "To kopýtko POTŘEBUJE ošetřit!" Dan a Han se vzpamatovali z překvapení a šli ke dveřím. RedHeart dodala: "Dobře. Jdeme."
-Pokračování příště-
Děkuji moc za přečtení a můžete napsat i nějaké rady, co bych měla zlepšit, nebo prostě celkově jak se vám to líbilo? Ještě jednou díky :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama